neděle 24. května 2015

Rozloučení?

Určitě jste si všimli, že už nějaký ten pátek nebloguju. A protože si myslím, že odejít bez rozloučení je nefér, tak vítejte u posledního (zatím) příspěvku...



Letos mi bude 33 let. Tenhle blog jsem začala psát ve vysokém stupni těhotenství, když mi bylo 29. Od té doby se mnohé změnilo a hlavně jsem se změnila já. 


Prošla jsem si cestou od matky-prvorodičky, přes trošku lesanskou biomatku na mateřské, zpátky do práce k matce pracující. A možná je to počínající krizí středního věku, ale dneska jsem prostě úplně jiná. Moje nejmilejší dcera se stala přirozenou součástí naší malé rodiny. Mateřská témata si ráda proberu jednou za dva měsíce s kamarádkou, což mě naprosto uspokojí na měsíc další. Taky si ještě čas od času přečtu bezvadné mateřské blogy, které jsem za tu dobu objevila. Na druhou stranu, moje každodenní téma teď prostě není, jakou značku plínek mám koupit nebo jestli můžu dát svojí dceři s klidným srdcem párek. 

Jestli mě mateřství v něčem změnilo? Určitě jsem v sobě objevila nečekanou sílu. Objevila jsem také úplně nové formy lásky, tolerance a zodpovědnosti. A hlavně jsem se vrátila k sobě samé, aniž bych předtím tušila, že jsem ztracená...

Čím se tedy baví Máma na hraně v roce 2015? Třeba tímhle:







Ráda bych tímto poděkovala všem, kteří můj blog sledovali a chci pozdravit všechny super matky, které jsem měla za tu dobu možnost poznat. A co bude dál? Věřím, že do budoucna ještě budu moct přispět svojí troškou do mlýna a že zase jednou bude téma mateřství mým hlavním. Ale ještě ne, ještě není ten správný čas...

Díky

To be continued...

M.