neděle 18. ledna 2015

Doba plastová aneb Pro jistotu...

Tak se ve mně zase jednou probudila biomatka. Jen si to představte - ráno si dáte snídani z epesního plastového talíře, zapijete čajem z plastového hrníčku. V práci si dopoledne uděláte presso do plastového kelímku a než se nadějete jdete na oběd, kde dostanete polévku z platové misky, kterou si dáte plastovou lžičkou atd. ... 

Zdroj

Nic moc, nicméně pro naše děti je to každodenní realita. Alespoň pro ty nejmenší. Proč? No pro jistotu. Co kdyby něco rozbily a pak se o to pořezaly... 

U nás doma vedu v rozbíjení bezkonkurenčně já, jakmile se ocitnu v kuchyni, už to lítá. Dneska ráno rozbil talíř po změnu manžel. Ale Majdulka? Počet talířů na zemi za její krátký život by se dal spočítat na prstech jedné ruky. 

Už jste si někdy prohlédli plastové nádobí, které párkrát prošlo myčkou? Fujtajbl. Jenže jak z toho ven? Nemám iluze ani ambice vyloučit plasty úplně (i když v jedné školce, kterou jsme měli možnost nedávno navštívit, se to daří), začneme v malém doma. Plastové talíře už nějakou dobu nepoužívám, zbývá mi pořídit nějaký talíř na polívku. Jediné, co asi ještě chvilku ponechám je kelímek na pití. U toho je počet převržení přeci jen vyšší...

Nerozbitná sklenička...

No a co když máte doma dítko, které považuje házení nádobím za velkou zábavu? Navrhuji následující:

1) Talíř dřevěný - drahá a u nás ojedinělá záležitost. Nicméně sehnat se dá. 
2) Smaltované nádobí - myslím tím nové, neoprýskané. Tam už je šance vyšší, dá se vybrat i v nabídce campingového vybavení.

Junkaholique


Kovový příbor je podle mě úplně v pořádku, koneckonců - oko si může vypíchnout i plastovou vidličkou, no ne? Tak jsem dneska ráno udělala čistku a vyřadila 90% plastových příborů a talířků. Jakmile seženu adekvátní polévkový talíř nebo lžičku, poletí asi i zbylé mističky.

A jak to máte vy? Cítíte to podobně nebo jsem blázen? 

M.

5 komentářů:

  1. Možná je to absencí dětí v naší domácnosti, ale vůbec by mě nenapadlo pořizovat plastové nádobí... Máme doma akorát jednu stařičkou misku a talířek, může jim být tak 20 let, tak ty už si snad odsloužily. :-)

    OdpovědětVymazat
  2. My vylozene plastove nadobi taky nemame, jen par melaninovych misek a taliru a ty kdyz se nevystavuji vysokym teplotam, tak jsou bezpecne. A pititka pro deti samozrejme, ale tam koukam, aby byly bez ftalatu. Ale chapu, taky k plastovemu nadobi nemam velkou duveru ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Podobně to moc necítím, protože plastové nádobí nepovažuji za nebezpečné a např. zmíněný smalt o nic lepší. Samozřejmě jsou výjimky, kdy do obého narvou kdeco, ale celkem se to daří zachytit a nadbytek ftalátů a jiných se přísně sleduje. Prostě to beru tak, že co se smí prodávat je ok a když je něco (zřídka) špatného, velmi rychle se to objeví v "nebezpečných výrobcích (NV)". A tam, jakmile má nějaká značka něco špatného, už jí nedůvěřuji nikdy a v ničem (tady jsem možná blázen já). Těžko říct, jestli mě brát vážně, celkem s úšklebkem čtu všechny bio matky, bio blogy, přírodní ženy, kterí používají namátkou Natura Siberica, různé Henny (které jsou v NV po bělících přípravcích snad nejvíc), atd. Kdysi mě bavilo i sledovat, jak je u bio a tzv. přírodní kosmetiky nepoměrně víc NV z hlediska mikrobiologického a chemického proti tzv. konvenčním výrobkům, ať už v péči nebo dětské výživě.

    OdpovědětVymazat
  4. Já kde narazím na dětí, bezpečně nacházím i plastové nádobí. Nehledám hned za vším strašáka rakoviny, spíš mi jde o psychologickou stránku věci. Je prostě divné jíst z pastu...

    OdpovědětVymazat
  5. Docela se mi tenhle článek trefil do noty :) Zrovna nedávno jsem se rozhlédla po kuchyni a dala si závazek, že uberu na plastech. Plastové mísy na šlehání, na zadělávání těsta, malé misky, hrníčky pro mrně (ty zůstanou, jsou ještě staré poctivé 20let staré ;) ), naběračky, talíře, lžičky, nádoby na uchování těstovin, mouky... Až jsem se zastyděla. Podrbala jsem se za uchem a popřemýšlela, jak to chodilo dřív. A začala jsem s čistkou u lžiček - dala jsem je mrněti na hraní a po jednom velmi aktivním odpoledni letěly rozlámané na kousky do koše :) Druhé odpoledne šly na popravu talíře a po nich naběračky. Nádoby a misky asi využijeme v létě na dvorku, po sezóně ale bez milosti půjdou do popelnice na plast. Začínám zjišťovat, že smalt, keramika nebo dokonce taková kamenina udělají daleko víc parády a tím pádem i radosti :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář. Připojte se i do sítě přátel Google...
Marie