Ke svým třicátým narozeninám jsem dostala šicí stroj. To bylo v roce 2012. Od té doby jsem stihla porodit dítě, ukončit mateřskou i rodičovskou dovolenou, nastoupit na plný úvazek zpátky do práce, naplnit jednu skříň látkami a návody na šití. Počet ušitých věcí ke dnešnímu dni - 0.
Je to u mě jako s běháním, než jsem s tím opravdu začala, několik let předtím jsem odebírala časopis o běhání. Dokonce se mi zdály sny o tom, jak běhám. A voilà - dneska silou vůle uběhnu celých 5 km :-D
Možná mám nějakou vnitřní obavu, že šít není sexy a cool. Je to ten vnitřní hlas, co mě varuje, abych neskončila jako mamina v teplákách a natáčkách sama někde v koutě u šicího stroje. Jenže já fakt chci šít! Je to podle mě jedna ze základních dovedností. A když to (s prominutím) zvládne i moje tchyně, tak já to zvládnu taky!
Úkol č. 1 - prodloužit povlečení na postel pro manžela, jelikož je to dlouhán a má peřinu dlouhou 220 cm. A nebudeme si nic nalhávat, takovéhle povlečení se zatraceně těžko shání. Řešení je - mám troje povlečení, jedno zničím rozstříhám a nastavím to druhé na požadovanou délku. Raz, dva, tři... triviální brnkačka. No a abych si dodala odvahy, mám pro sebe i pro vás několik motivačních obrázků.
zdroj |
zdroj |
zdroj |
zdroj |
zdroj |
zdroj |
zdroj |
No nic, jdu si dát kafe a promyslet, z které strany do toho. Snad najdu horní i spodní nit...
Hezký víkend ;-)
M.
Super! Taky jsem se rozhodla, že budu šít a zatím se musím pochválit - mám nové závěsy a ubrus :D Jak dopadl Tvůj výtvor? :)
OdpovědětVymazatNo tak jsem ušila pár polštářků, ale je to fakt časožrout, tak uvidíme...
VymazatNo tak jsem ušila pár polštářků, ale je to fakt časožrout, tak uvidíme...
Vymazat