úterý 5. listopadu 2013

Špagetová dýně - jak na ní?

Zdravím všechny,

dnes mám pro Vás příspěvek z trochu jiného soudku, než obvykle. Nicméně blíží se zima a venku je hnusně, tudíž jsme víc doma a tím pádem i víc v kuchyni. Na tuhle dýni jsem měla spadeno už dlouho, ráda totiž hledám alternativy klasických příloh typu rýže, knedlík apod. Poprvé jsem na špagetovou dýni a její využití narazila na Pinterestu. Když pak přišla její sezóna, hned jsem jednu koupila. Přišla mě na cca 40 Kč a dokonce jsem ještě jednu dostala v bedýnce. Takže co tedy s ní?


Dýni vezměte a nožem propíchejte kolem dokola. Dejte jí na plech a pečte v troubě na cca 200 stupňů něco kolem hodinky. Pak ji vyndejte a nechte trochu vystydnout, abyste se neopařili. Pak ji rozkrojte napůl, vydlabejte semena a vidličkou začněte škrábat dužinu. Měly by se Vám začít oddělovat jednotlivé "špagety". Pokud to nepůjde, tak asi nebude dopečená, zkuste ji ještě chvíli dopéct. Z jedné dýně naškrábete poměrně hodně materiálu, nám stačila nadvakrát - tedy asi 4 porce. Poprvé jsme ji měli klasicky, místo špaget k boloňské omáčce.


Konzistence je zajímavá, opravdu připomíná špagety, snad trochu křupavější. Chuť je naprosto neutrální. Dalo by se říct, že je skoro bez chuti, což se mi potvrdilo při využití zbytku cukety. Využila jsem struktury dýně, jednotlivé špagety jsem trochu pokrájela, přidala brambory, česnek, mouku, majoránku, sůl, vajíčko a mléko a udělala jsem bramboráky. Tady je potřeba opravdu hodně dochutit a počítejte s tím, že při smažení se dýně ještě trochu dovaří a tudíž jednotlivé placičky budou hodně měkké. 


Celkově bych užitečnost špagetové dýně přirovnala k tomu, jak se dají využít cukety. Je to celkem neškodná, ale velmi dietní hmota, kterou lze při troše praxe odlehčit celou řadu jídel. Navíc je logicky přirozeně bezlepková, takže další body navíc.

Už jste tuhle dýni zkoušeli? A máte nějaký recept, jak na ní? Sem s ním, těším se na Vaše komentáře.

M.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář. Připojte se i do sítě přátel Google...
Marie