úterý 19. listopadu 2013

Vaříme příkrmy pro kojence do 1 roku

Zdravím všechny,

dnes mám pro Vás jeden čistě praktický článek o tom, jak doma uvařit plnohodnotnou stravu pro Vaše malé kojence. 

Je zajímavé, jak má každá země svojí tradici, jak zavádět do jídelníčku dětí pevnou stravu a dokonce i každá generace má na to jiný (a samozřejmě ten jediný správný) názor. První názory se liší už v době, kdy bychom měli s příkrmy začít. U nás je všeobecně vžitá tradice, že by se měly děti co nejdéle kojit a zhruba od půl roku začít pomalu zavádět příkrmy. Nejprve vždy jeden druh zeleniny, který by dítě mělo vždy jíst několik dní, aby se zjistilo, jestli na ni není alergické. Nicméně jak se říká "američtí vědci" zjistili, že by se dítěti měly příkrmy podávat už od čtvrtého měsíce, aby se právě alergiím předešlo. Nemá smysl to asi dál rozvádět. Další variace na toto téma najdete v úžasné knize od paní Annabel Karmel - Vaříme pro kojence a batolata, která již více než deset let úspěšně učí západní svět, jak vařit právě malým dětem. Celá kniha je prošpikována poznámkami překladatele k západním zvyklostem stravování dětí - tedy rozporů s doporučeními české pediatrické společnosti. Třecí plochy vznikají hlavně u ryb, koření a mléčných výrobků. Zase - co kdyby dítě bylo alergické? 

Mé soukromé životní přesvědčení je, že bychom dítě měli pokládat primárně za zdravé, nehledat na něm každý flíček a nesledovat ho pod drobnohledem. Raději budu tuhle energii vynakládat směrem k prevenci civilizačních chorob, než k očekávání, kdy se projeví. A to nás vrací zpátky na začátek a to k vaření jídla pro vlastní děti.

Nenechte se přesvědčit potravinářskou lobby, že příkrmy z lahviček jsou lepší, než domácí strava. Že je v nich zázračně vyvážený poměr vitamínů a minerálů, přesně spočítaný poměr hlavních živin a ty nejlepší suroviny, zpracované ve sterilních továrničkách, kde je hodní skřítkové plní do skleniček. Dobře, možná to trošku přeháním, ale mám pocit, že nějakou podobnou myšlenku se nám snaží nejen reklamy vnutit. A leckdy se jim to i daří. Takže vezměme zdravý rozum do hrsti, vyhrňme si rukávy a s chutí do toho... 

Předpokládejme, že jste úspěšně propluli tím prvním obdobím seznamování dítěte s pevnou stravou - dříve nebo později, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Často se setkávám s tím, že si maminky stěžují, že jejich děti nechtějí jíst domácí stravu, že jim chutnají jenom skleničky. Většinou to má dvě příčiny: za prvé - konzistence - První skleničky jsou opravdu velmi jemně namleté a v tom doma často pokulháváme. Tyčovým mixerem se úplně hladké pyré dělá obtížně, tak se nebojte použít klasický mixer a mixovat a mixovat. Druhým problémem bývá chuť - otočte skleničku čtěte složení  - vidíte tam tu jablečnou šťávu nebo šťávu z bílých hroznů? To je ono ve předu deklarované nedoslazování umělými sladidly. Takže zkuste udělat to samé. Přidejte do směsi jedno nebo dvě sladká jablka a to i do směsi masové. 

A tady je už slibovaný postup:


Připravte si co nejpestřejší směs sezónní zeleniny. Může a nemusí být v bio kvalitě, stačí, když budete mít ověřený zdroj. Pak vezměte kousek nějakého dobrého masa. Tady bych volila například krůtí prsa, králičí maso, kvalitní hovězí, kousek dobré ryby. Vyhnula bych se kuřecímu a vepřovému, u těchto mas bych volila opravdu jenom bio kvalitu. Počítáme, že uvaříme dávku příkrmů zhruba na deset dní, tak se snažte použít vždycky jiné maso. Všechny suroviny nakrájíme na větší kostky a dáme nejprve vařit maso.


Maso vaříme ponořené ve vodě. Ze začátku volte kojeneckou, časem klidně přejděte na kohoutkovou - zase záleží na Vás. Po zhruba dvaceti minutách až půl hodině podle druhu masa, který vaříte přidejte nakrájenou zeleninu, dolijte vodu, aby bylo vše ponořené, přidejte kvalitní olej (kvůli vitamínům rozpustným v tucích - tedy A,D,E a K) a dál vařte do změknutí všech kousků zeleniny. Pokud máte nějakou zelenou zeleninu ve smyslu petržel, libeček, špenát apod., přidejte ji až úplně nakonec nebo až po dovaření. Zachová si tak svoje nutriční hodnoty. Pak celou směs nalijte do robota.


Jak vidíte na obrázku, v robotu mám uvařenou směs, nahoře je špenát, který jsem dala čerstvý až nakonec a je tam i trochu vývaru ze směsi. Poměr vody a zeleniny záleží na tom, jaká má být výsledná konzistence příkrmu. Ze začátku tam klidně nechte vývar skoro všechen. A ani nevyužitý zbytek tekutiny z vaření bych nevylévala - máte totiž perfektní vývar, který můžete využít sami jako základ třeba na nějakou polévku.


Tady už vidíte výslednou směs. Maso v mém případě nehledejte, tentokrát jsem vařila zvlášť králičí kostru, maso jsem obrala a přidala až nakonec. Nicméně tohle už je hrubší směs pro větší kojence. 


Tady už vidíte výsledek - devět obědů plných koncentrovaného zdraví :-) Do výsledné směsi můžete ještě podle vlastní preference přidat uvařenou rýži, těstoviny, pohanku nebo kuskus. Já jsem měla v základní směsi dvě brambory, tak to považuji za dostatečné. Na přílohy je vždycky času dost. 

Ještě mě napadá pár jednotlivých připomínek k dětským příkrmům. Za prvé, západním trendem je nyní tzv. "baby led weaning", což je pro mě těžko přeložitelná fráze, ale v podstatě to znamená, že nekrmíte příkrmy, ale že prcka od začátku necháte samo ožužlávat kousky ovoce, zeleniny a masa. Má to pomoci přirozenému vývoji vztahu k jídlu a děti pak prý lépe jedí a jedí až ve chvíli, kdy jsou na to fyzicky připravené. Tohle můžete zkusit ve chvíli, kdy je dítě opravdu plně kojené a máte dost času a energie zavádět pevnou stravu tato postupně. Nevýhody jsou právě ta časová náročnost a pak dítě takto opravdu velmi velmi nadělá. Dokážete si představit, že alespoň ze začátku je jídlo opravdu všude. Ale určitě bych tuhle metodu nezavrhovala. Více informací snadno vygooglíte. Pak bych se ještě zastavila u luštěnin, rajčat a brambor. Příznivci paleo životního stylu by Vám na většinu těchto potravin řekli velké NE, NE, NE. Jsou to všechno potraviny (kromě rajčat), které musíte vařit, aby byly pro člověka poživatelné a tudíž těžko původními a přirozenými potravinami pro člověka. Zase tady není prostor pro dlouhé vysvětlování, názor si udělejte svůj. Posledním jablkem sváru jsou mléčné výrobky. Je přirozené a zdravé jíst mléko jiných živočišných druhů, které nám není vlastní? Jak jinak získat dostatek vápníku? Zase si odpovězte sami. 

Nakonec bych chtěla zdůraznit, že naprosto neodsuzuji využití kupovaných příkrmů. Naopak, na cesty se hodí. Navíc můžete občas využít příkrmy s nějakým méně tradičním druhem masa, pro udržení pestrosti stravy Vašeho potomka. 

Napadá Vás něco, na co jsem zapomněla? Máte svůj názor na "problémové" druhy potravin? Budu moc ráda, když se s námi podělíte v diskusi pod článkem. 

Mějte se moc fajn...

M.

2 komentáře:

  1. Ahoj, máš někde příspěvek (zatím jsem nenašla), jak jsi s příkrmy úplně začínala? ... Co se kojenecké vs. kohoutkové vody týče, tak ve Švýcarsku se kojenecká voda vůbec neprodává (minimálně v Curychu tedy ne). Prostě se používá kohoutková převařená. A že v některých oblastech je voda fáááákt hodně tvrdá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, příspěvek na začátek příkrmům zatím nemám, protože bych řekla, že tohle je u každého dítěte hodně jiné a individuální. Záleží taky hodně na povaze rodičů a jejich rozhodnutí co a jak budou svému dítěti dávat. Ale promyslím to a možná napíšu...

      Vymazat

Děkuji za Váš komentář. Připojte se i do sítě přátel Google...
Marie