pátek 17. ledna 2014

Proboha, už spi!

Když byla Majdule úplně malinká, byla to nejhodnější miminko. Spala na povel a přímo ukázkově, od dvou měsíců vydržela spát skoro celou noc a vstávala tak kolem deváté. No a tak jsme si s manželem blahopřáli k Hodňákovi a jen jsme litovali rodiče kolem nás, kteří od narození jejich ratolestí bojovali s různými kolikami a podobně. To se ale mělo změnit. 

Nevěřila jsem švagrové, když říkala: "Jen počkejte, až jí bude půl roku, to to teprv vypukne." No, měla jsem. Zatímco u ostatních dětí se spánek tak nějak zlepšuje, u Majdy je to spíš obráceně. Právě kolem půl roku se začala probouzet i několikrát v noci, vstával kolem páté. Nějakou dobu jí to vydrželo, pak se situace ustálila na dvakrát za noc probuzení a mlíko. 

Jenže pak přišly ty zoubky. Majdě vyrostly první zoubky až nějak v deseti nebo jedenácti měsících a od té doby je noční spánek spíš loterií. No a posledních čtrnáct dní si to fakt vybíráme. Manžel už chodí jako mátoha, já bojuju. Nabízí se využít dobu po obědě, kdy Majda spí, jenže to je zase jediná chvilka pro sebe, kterou přes den mám... 

Jsem zvědavá, jak dlouho jí tohle noční buzení vydrží. Přestože všude čtu, jak dítě po prvním roce už nepotřebuje v noci mlíko, tak pro Majdu to tedy rozhodně neplatí. Její půlnoční druhá večeře prostě musí být. S tím nemám problém, jen kdyby spala až do rána. Jak z toho ven? No předpokládám, že z toho vyroste. Snad pomůže ten vlastní pokojíček. 

leden 2013 - Majda spí - no, jako to miminko...


Takže při pátku posílám psychickou podporu vám všem, kteří mají se svým dítkem bezesné noci a úplně všem přeju hezký víkend...

M.

14 komentářů:

  1. U nás to zatím funguje tak, že Eliška je noční sova, takže chodí spát nejdříve v devět, někdy i v deset. Pak je první probuzení mezi jednou a třetí v noci a vstáváme mezi půl šestou a devátou. To, jaká noc bude, závisí na aktivitách, spánku a jídle během dne. Na žádnou zaručenou kombinaci výše uvedeného, která by zaručila nerušenou noc, jsem ale ještě nepřišla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to trochu alchymie... Nejhorší je to zakřiknout větou: "Dneska půjdeme brzo spát..." :-) To už jsme se odnaučili ;-)

      Vymazat
  2. Já jsem se už poněkolikáté přesvědčila, že opravdu všechno má svůj čas a jediné, co se s tím dá dělat (pominu-li metody, které jsou mi proti srsti) je přijmout to. A vždycky, když jsem se takhle vnitřně přenastavila se to brzy přirozeně vyřešilo samo. Dřív jsem si neuměla představit B. spánek bez hacky (závěsné houpačky) a pak najednou přišla noc, kterou prospala v posteli bez většího buzení:) Nedávno se mi zdálo nemyslitelné, že by usnula jinak než u kojení a vida - najednou se po mlíčku ještě potulí a usne jen tak, zázrak!:)

    (Včera jsem to tady objevila, tak pomalu procházím i starší příspěvky, máte moc pěkný blog a obdivuju množství rozmanitých témat!)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc za pochvalu... Vydržet se to musí a asi na to jednou budeme vzpomínat s úsměvem...

      Vymazat
  3. Nam vlastni pokojicek hrozne pomohl! Dcera se az nejak do roku a pul budila 2x za noc na mliko ( a to jsme to omezili ze 4x!) az jsme ji pak soupli do pokoje vedle a hle, najednou spala celou noc :-) asi nas tam furt citila, tak se toho dozadovala... Takze jsme si uzivali neceleho roku krasneho celonocniho spani a ted jsme ji z postylky sundali tycky a pekne se nam to vymstilo :-( jak driv ulehla a hned usnula, tak ted porad leze ven a my ji tam i 10x vracime a jako bonbonek k nam vecer zacala chodit dp postele a kdyz s ni jdeme na zpatek, silene zureni a kopani, takze co s tim? :-( a to jsem si taky uz libovala, jak hezky spi, no furt neco :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aha, zrovna jsem dumala, jestli do nového pokojíčku dáme rovnou velkou postýlku. Tak tohle je určitě argument pro to, nechat ještě tu miminkovskou.

      Vymazat
    2. Ahoj, nam Filip zacal znicehonic prelejzat postylku, cca v roce a pul. Pak si zacal i otevirat dvere a to byl konec :D Usina jedine s nekym z nas - delam ze spim... Jinak je teda porad v miminkovsky a ma sundanou bocnici. D.

      Vymazat
  4. My to máme podobne - malinká spinkávala najprv celú noc,potom sa pridalo pár nočných kojení a spinkanie s nami v posteli. Teraz už zaspáva krásne sama a bez mrnknutia a zobúdza sa možno dvakrát - trikrát, niekedy len raz, no občas sa stane, že keď sa prvýkrát zobudí, už potom s nami spinká do rána, pretože - buď má plytký spánok alebo ja zaspím a "nestihnem" ju preložiť kým sa dá :D Beriem to ale tak, že ešte stále potrebuje cítiť blízkosť a už sme si na to celkom aj zvykli, takže nám to neprekáža a celkom sa vyspíme. Ráno vstávame okolo pol 8, niekedy však už aj o 6:00, je to pohyblivé, no stále je to super :) Verím, že čoskoro sa to aj u vás zas zmení a budete si užívať kľudný a pokojný spánok všetci traja ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jakmile spí Majda u nás v posteli, tak se pořádně nevyspím...

      Vymazat
  5. Já myslím, že pomůže jen vydržet, nic zaručenějšího není, aktivitami přes den a školkou se to spraví. Důležité je děti unavit, ale to znamená často unavit i sám sebe :). Evelínce jsou 3,5 a teprve nyní se začíná srovnávat i když ranní vstávání v mezi 5-6 jí drží od mala a asi nebude jiné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vždycky si myslím, že po probdělý noci bude unavená... Vůbec ne, kolem šesté je svěží, potvůrka...

      Vymazat
  6. Ha! Máme to stejně. Respektive u mého dítěte nejsou určitě problém zuby, ale taky spalo do cca 3,5 měsíce v podstatě celou noc.. Taky jsme si gratulovali a v tom se to zvrtlo. Nikdy jsem netušila, že to může být i obráceně.. teď zkoušíme nějaké čínské byliny, sestřenici to pomohlo, malá spala po třech týdnech užívání celou noc...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čínské bylinky? To zní zajímavě. Už jsme tak unavení, že bychom vyzkoušeli všechno...

      Vymazat
    2. Uvidíme tak za dva týdny, jestli se projeví účinek, pak můžu dát reference.. sestřenici to zabralo úplně zázračně, nedá na ně dopustit... napíšu o tom na blogu, pokud to zapůsobí a dostanu se k tomu teda:)

      Vymazat

Děkuji za Váš komentář. Připojte se i do sítě přátel Google...
Marie